Archiv podle kategorií: Osobní

Zesílení GSM signálu.

Aktualizace 28.6.2016
Zmiňovaný zesilovač již nepotřebuji – je k prodeji – možno i vyzkoušet, předvést.

 

Dlouhou dobu jsem zápasil se sílou a kolísáním signálu GSM. Telefonování bylo tak trochu sázkou do loterie. Můžu sedět u stolu, nebo budu běhat po baráku a hledat signál. Hodně jsem googlil a hledal řešení. Nepotřebuji signálem GSM pokrýt velký dům, nebo obchodní centrum. Jednalo se mi o JEDNU MÍSTNOST, ve které mám svoje elektronické “sídlo firmy”.

Pokud vás také trápí slabý signál GSM, podívejte se, jak jsem to nakonec vyřešil. Běží to teprve pár dnů, ale naměřené výsledky a praxe ukazuje, že se to povedlo. Cena do 5.000,- a montáž pro mě, coby zručného všeuměla byla otázkou cca hodiny.

Měření síly signálu GSM 1

Červená křivka vlevo v grafu je stav signálu před zapnutím zesilovače, zelená část grafu “naskočila” po zapnutí zesilovače. Číst dále »

Něco o mě.

Jiří Bachmann osobně.

To jsem já.

Jiří Bachmann – osobně (2012)

Jsem vystudovaný strojař a od roku 1978 do revoluce (mám na mysli tu v 1989) jsem  pracoval jako “Samostatný výzkumný a vývojový pracovník jednoúčelových strojů a zařízení” v podniku Tesla.

Jako nezničitelný kutil a zlepšovatel jsem i autorem patentu  dal jsem to sem (pro pobavení).

Po revoluci jsem se s velkou chutí vrhnul do podnikání a zcela si obrátil život naruby. Začal jsem se věnovat naplno svému koníčku – broušení skla. To nás celou rodinu živilo skoro 10 let s pro mě tehdy uspokojujícími výsledky, sklo(svoje) jsme posílali do USA, Brazílie, Tuniska a posledních 5 let skoro výhradně do Norska(velkoobchodně). Pár fotek je tady. Číst dále »

Moje koníčky.

A tady je to sklo – pár fotek z minulosti. Vznikaly v obýváku, tak na ně koukejte se shovívavě, zvláště některé by tu asi kvalitou neměly být, ale chci, aby moje vnoučata znaly něco z rodinné historie. 😉

Dal jsem tam i ukázku “vynálezectví” opět z historické doby. ps v KSČ ani SSM jsem nebyl.

 

 

Výlet na Ohři.

 

Dnes bylo krásně a tak jsme se vydali na svoji domácí oblíbenou řeku Ohři. Není to vodáctví v pravém slova smyslu, ale koukat na řeku místo na monitor má něco do sebe. Řeka se klikatí v meandrech, a přestože je to vzdušnou čarou sotva 5 km, s pádlem je to výlet na dobré 4 hodiny.

Dnešní výlet mě překvapil dvěma událostmi.

Poprvé jsem na řece viděl labuť. To kecám, labuť jsem viděl mockrát, ale ta labuť s námi plula minimálně hodinu. To “plula” myslím tak, že seděla na hladině cca 100 metrů před námi a je jedno, jestli byly peřeje nebo v meandrech klidná voda, prostě to vypadalo, jako bychom jí honili. Ona se stále ohlížela, jestli tam pořád jsme. Legrační bylo, že i když jsme zastavili na ostrůvku na svačinku (klikněte si na obrázek na začátku článku), ona na nás počkala a opět jsme se rozjeli spolu. Stalo se mi to poprvé. Číst dále »