
I sebeopatrněší se stávají účastníkem…
Denně se setkávám u lidí s hromadou (hromádkou) smluv, o kterých mnohdy už nic nevědí.
Ne všechny smlouvy jsou sice stále aktuální a smysluplné, ale rušit paušálně vše co se najde moudré není. Zvláště u životního pojištění je třeba brát ohled na aktuální zdravotní stav, a třeba na opomíjené čekací doby, daňové aspekty, příspěvek zaměstnavatele…. Potom se může stát, že určitou smlouvu životního pojištění je moudré si nechat. Málo používanou variantou ale je možnost smlouvu “očesat” a nechat v ní pouze to, co dává smysl.
Uvedu vám příklad na mojí osobě. Kdysi jsem si sjednal životní pojištění s mnoha položkami. Tak jak šel čas jsem zjistil, že se jinde můžu pojistit na stejná rizika a za menší pojistné. ALE! Protože “už mi není dvacet”, neuměl bych si v nové smlouvě sjednat například pojištění invalidity. Díky věku bych to měl podstatně dražší, potom by mě možná ani nepřijali (prášky na tlak…) a hlavně – je tam čekací doba. Tzn i kdyby mě přijali a oželel jsem vyšší platbu, tak kdybych se stal invalidním v důsledku nemoci v následujích 18 měsících, plnění bych nedostal.
[pullquote]A jak jsem to tedy vyřešil? Šalamounsky – platím méně, ale pojištěný jsem lépe.[/pullquote]
Nejnovější komentáře